Stigma duševního onemocnění
CO JE TO STIGMA DUŠEVNÍHO ONEMOCNĚNÍ?
Stigma je odsuzující označení člověka na základě některé z jeho vlastností. Stigma duševního onemocnění spočívá v odsuzování člověka kvůli tomu, že má duševní nemoc. Stigma vychází z negativních předsudků a mýtů, které jsou spojovány s duševním onemocněním.
Ačkoliv v našem okolí může být někdo, kdo se léčí s duševními problémy, nemusíme o tom vůbec vědět, protože duševní onemocnění často není vidět. Někdy ale může způsobit, že se člověk chová neobvykle, neočekávaně, nebo pro nás nepochopitelně. V takovém případě se může stát, že ho začneme brát jinak než ostatní, začneme se k němu chovat odlišně nebo se ho začneme stranit, i když si to třeba ani nemusíme uvědomovat – to znamená, že ho začneme tzv.stigmatizovat.
Člověk s duševním onemocněním, který je lidmi ve svém okolí stigmatizován, prožívá často pocity studu, viny, beznaděje a úzkosti a bojí se vyhledat pomoc, ačkoliv on sám za své onemocnění nemůže, protože duševní nemoc je nemoc jako každá jiná.
ČÍM MŮŽE KAŽDÝ Z NÁS PŘISPĚT K BOJI PROTI STIGMATIZACI
- Tím, že budeme mluvit o duševním zdraví a nemocích otevřeně – duševní nemoc by neměla být ve společnosti tabu. Denně se s tímto onemocněním potýká mnoho lidí a to, že budou moci o svých problémech mluvit, jim pomůže.
- Tím, že si budeme dávat pozor na způsob, jakým o duševním onemocnění mluvíme – nemluvme o lidech s duševním onemocněním jako o bláznech či cvocích. Neříkejme o nich, že jsou mešuge. Neříkejme, že se léčí v blázinci.
- Tím, že se budeme snažit dozvědět se o duševním zdraví více – čím více získáme informací o tom, jak duševní nemoc vzniká a jaké jsou její příznaky, tím lépe pak budeme vědět co od člověka s duševním onemocněním čekat.
- Tím, že každého budeme vnímat jako člověka, ne jako diagnózu – lidé s duševním onemocněním jsou mnohem více než jen jejich nemoci. Jsou to rodiče, partneři, synové a dcery. Jsou to často lidé, kteří úspěšně studují, kterým se daří v zaměstnání, kteří vynikají v nějakém sportu či umění.
- Tím, že budeme kritičtí k tomu, co se píše v novinách – v novinových článcích se často setkáváme pouze s informacemi týkajícími se trestných a násilných činů lidí s duševním onemocněním, ale ve skutečnosti je tento obraz jednostranný a nevyvážený.
- Tím, že budeme podporovat stejný přístup k fyzickému i duševnímu zdraví – duševní onemocnění je onemocnění jako každé jiné. Když se někdo chová „zvláštně“ při epileptické příhodě, tak to také nesvádíme na jeho špatnou morálku.
- Tím, že nebudeme kriminalizovat lidi s duševním onemocněním – lidé s duševním onemocněním nemají větší sklony k násilí nebo kriminální činnosti než ostatní lidé. Sami jsou častěji oběťmi než pachateli.
- A především - NEPODLÉHEJME MÝTŮM A STEREOTYPŮM!
více informací můžete najít na těchto odkazech: